Je mi jasné, že naprostá většina z vás už je totálně zavalena články o koronaviru, které se na nás hrnou zleva i zprava. Tento článek jsem se nakonec rozhodl zveřejnit ne proto, abychom se mohli hrdinně poplácat po zádech, jak jsme na všechno vyzráli, ale spíš v naději, že by vám mohly námi podstoupené kroky pomoci v nesnadné době. Přece jen se v naší továrně pohybuje několik stovek lidí a na takovém pracovišti už se poměrně snadno pozná, jestli podniknuté kroky měly či neměly význam. Koneckonců to není žádná jaderná fyzika, stačí si zachovat chladnou hlavu, pragmatické jednání a něco, čemu tady trochu s nadsázkou říkáme „zdravě paranoidní uvažování”.

Opatrnost se vyplácí

Když vidím, jak se situace každým dnem mění a neustále přicházejí nějaké novinky, zdá se mi to skoro neuvěřitelné, že od momentu, kdy se začala zhoršovat situace v Itálii uběhly pouhé čtyři týdny. Když člověk musí neustále řešit s tím spojené věci, připadá mu to jako mnohem delší doba.

Jakmile jsme se o situaci v Itálii dozvěděli, rozjeli jsme první vlnu opatření. Samozřejmě tou dobou bylo na severu Itálie několik našich kolegů na dovolené, ti okamžitě dostali informaci, aby po návratu zůstali dva týdny doma. Mezitím jsme začali řešit situaci ve firmě:

• Všichni kolegové dostali informaci týkající se dovolených v zahraničí a karanténní době
• Zavřeli jsme naši veřejnou komunitní dílnu PrusaLab a zrušili jsme prohlídky továrny, abychom minimalizovali příchod lidí „zvenčí”
• Zajistili jsme lepší a častější údržbu a úklid budovy – častější uklízení, lepší mycí prostředky, mytí zábradlí a klik, kvalitní dezinfekční mýdla rozmístěná po budově

Tohle jsme začali řešit ještě před tím, než se vláda ČR rozhoupala k nějakým výraznějším činům. Asi nejtěžší bylo přemluvit všechny, aby si zrušili plánované dovolené, cesty k příbuzným, nebo plánované kulturní či sportovní akce. Rozhodli jsme se vyjít lidem vstříc a nabídli jsme jim, že za ně zaplatíme storno poplatky – je to výrazně lepší varianta než riskovat, že nám sem někdo nákazu zavleče.

Zároveň jsme připravili i jednoduchý a přehledný plakát, který jsme v dostatečném množství rozmístili všude po budově. Plakát informuje o jednoduchých opatřeních, kterými lze nákaze předejít. Žádná jaderná fyzika, prostě základní hygienické návyky, na které ale, bohužel, řada lidí v této zemi není úplně zvyklá – stačí se podívat kolem sebe v MHD.

Tohle se začalo dít ještě v době, kdy spousta lidí tvrdila, že COVID-19 je jenom „taková blbá chřipka”. Sám jsem sice žádnou apokalypsu neočekával, ale stejně jsem situaci nechtěl podcenit, takže jsem se řídil pravidlem „better safe than sorry” – opatrnost se vyplácí. Když máte v budově skoro 500 lidí, musíte být zodpovědní. Právě díky opatrnosti a prevenci se celému týmu zatím daří vyhýbat se nákaze.

Každopádně pár dní nato se situace v Itálii výrazně zhoršila a začaly se konečně řešit plošné karantény a kontroly. Už začínalo být jasné, že bude hůř a hned tak se situace nezlepší. Mrzelo nás to, ale v rámci preventivních opatření jsme museli zrušit plánované cesty na všechny možné akce. Většinou nám po světě cestují 2-3 týmy o 5-10 lidech a každý měsíc navštěvují několik různých výstav. Za ten risk by to nestálo. Nakonec uběhlo pár dnů a vláda stejně zavřela hranice a zakázala cestování.

Informovanost, chladná hlava a zodpovědnost

Mrzelo mě, že jsem opakovaně narážel na názor, že přece o nic nejde a mladí lidé se nemají čeho bát. Jasně, náš tým je převážně složený z mladých lidí, kteří koronaviru jen tak nepodlehnou – ale co jejich rodiče a prarodiče? Koronavirus má hodně dlouhou inkubační dobu a než by si nakažený uvědomil, že se něco děje, mohl by nakazit půlku příbuzenstva. Opět: proč zbytečně riskovat? Začali jsme tedy přidávat další opatření, ale snažili jsme se, aby byla snadno splnitelná a zároveň efektivní. Pokud by byla příliš drakonická, existovala by větší šance, že je někdo začne obcházet. Proto jsme se snažili vyjít všem našim kolegům vstříc:

• Pokud to pracovní náplň alespoň trošku umožňovala, doporučili jsme zůstat v klidu doma na home office a ušetřit si cesty z práce a do práce
• Počet sick days jsme zvýšili z osmi na patnáct – není pak potřeba tolik přemýšlet o tom, že pokud mě škrábe v krku, tak jestli mám jít do práce nebo ne. Stačí to nahlásit, zůstat doma a o víc se nestarat
• Všichni dostali informaci, že v případě zdravotních problémů mají pouze ZAVOLAT na personální oddělení a svému doktorovi, nechodit to hlásit osobně
• Předělali jsme fungování směnného provozu tak, aby se jednotlivé směny mezi sebou vůbec nepotkaly. Mezi jednotlivými směnami je hodinové okno, kdy úklidová služba čistí a dezinfikuje pracoviště
• Začali jsme pracovat na přidávání automatických dveří. Vstupní brána na karty je sice automatická, ale stejně je potřeba otevřít vstupní dveře. Ty jsme nyní vyměnili za dveře na fotobuňku. Tam, kde zatím automatické dveře nejsou, necháváme alespoň dveře zcela otevřené, aby se vůbec nemuselo sahat na kliku
• A co se týče lidí mimo výrobu, kteří musí z různých důvodů docházet do práce – rozhodli jsme se jejich týmy rozdělit do menších skupinek, které se v průběhu dne střídají tak, aby se navzájem nepotkávaly

Rozšířili jsme seznam informací a opatření a opět jsme poučili všechny lidi v budově: omezte cestování na nezbytné minimum, vyhýbejte se velkým skupinám lidí, řádně si myjte ruce, místo MHD používejte sdílená kola nebo spolujízdu.

Jediným požadavkem, který by se dal považovat za méně příjemný, bylo to, aby si všichni každý den ráno před odchodem do práce pravidelně měřili teplotu. Bylo mi jasné, že to bude pro spoustu lidí docela „opruz“, takže jsme mezitím připravili ještě dodatečné řešení: ke vchodu do firmy jsme nainstalovali termokameru, takže je teď každý příchozí pečlivě změřen. Dále provádíme namátkové kontroly bezkontaktními teploměry během jednotlivých směn.

V ideálním světe by samozřejmě všichni zůstali doma. Jenže v ideálním světě nežijeme a naše firma se zaměřuje především na výrobu. To znamená, že všechny ty šikovné ruce potřebujeme mít v budově, doma se 3D tiskárny v tomhle množství prostě vyrábět nedají. Právě proto jsme se rozhodli zavést výše popsaná opatření, abychom naše lidi co nejlépe ochránili. Na situaci jsme vždy reagovali v předstihu, dříve než oficiální místa. Někdo naše konání považoval za paranoidní, ale ve výsledku jsem doopravdy rád, že jsme byli důslední.

Možná jste si všimli, že tu zatím není žádná zmínka o maskách a respirátorech. A asi víte proč. Japonsko by nám mohlo jít příkladem – tam jsou roušky úplně běžné a nosí je kvůli ohleduplnosti každý. Ačkoliv jsme se opravdu snažili, sehnat roušky včas pro celý tým se nám zkrátka nepodařilo, nebyly nikde k dostání. Nakonec se nám to včera konečně povedlo a do budovy je možný vstup už jen a pouze s rouškou. Většinu rizik jsme tak dokázali dostatečně podchytit.

Navíc jsme ale jen tak nechtěli sedět s nohama na stole a čekat, až se to kolem nás přežene. Začali jsme vymýšlet plány, jak v nepříznivé situaci pomoci ostatním.

Kutilové, do práce!

Obrovskou radost mi udělala komunita kutilů a 3D tiskařů především svým přístupem k řešení problémů. Je tu spousta šikovných lidí, kteří problémy neřeší tak, že by šli do obchodu a koupili hotový produkt, ale naopak se snaží vymyslet řešení vlastní. A protože celá země začala trpět nedostatkem hygienických potřeb, vydali jsme se stejnou cestou.

Jak jistě víte, vláda nakonec přiznala, že roušek a respirátorů je fatální nedostatek – a to až do té míry, že se k nim nemohou dostat ani doktoři, kteří jsou nejvíce ohroženi. Jednak jsme začali pracovat na obličejových štítech (o nich za chvilku), ale také jsme pro naše lidi začali vyrábět vlastní dezinfekční mýdlo.

Postupovali jsme dle návodu, který zveřejnila organizace WHO. Naši šikovní kolegové z Prusa Polymers vzali 98,8% isopropylalkohol, 3% peroxid vodíku, destilovanou vodu a glycerol a vyrobili několik set litrů funkčního dezinfekčního prostředku – jak na ruce, tak na povrchy. Z legrace to někdo pojmenoval Mr. Průša jako narážku na jednu známou značku čistících prostředků a finální produkt byl na světě :-).

Maskami, respirátory a obličejovými štíty se pak zabýváme v tomto článku – upozorňuji v nich i na to, že plasty jsou skvělým místem pro množení bakterií. Koronavirus dokáže na plastu přežít až 80 hodin, takže jsme k tištěným respirátorům momentálně velmi skeptičtí.

No a protože jsme usilovně přemýšleli o tom, jak omezit pohyb v MHD, rozhodli jsme se, že s Tomášem Čuprem (Rohlík.cz) zasponzorujeme projekt sdílených kol – Rekola. Ty jsou nyní po celé zemi na dobu dvou týdnů k dispozici všem zcela zdarma. Navíc jsme začali organizovat interní sdílené jízdy autem, takže pokud někdo z našeho týmu může nabrat po cestě ještě další kolegy, dostane jako motivaci finanční bonus.

Buďte obezřetní, nečekejte na pokyny

Jak vidíte, opatření jsme udělali poměrně dost a osobně by mi udělalo obrovskou radost, kdyby tenhle článek posloužil alespoň někomu jako inspirace a návod, jak se v této nelehké době zachovat. Jasně, nemáme patent na rozum, ale v praxi se nám ověřilo, že kombinací zodpovědného přístupu, kooperace a asi i trošky štěstí se nám podařilo dopad momentální pandemie úspěšně minimalizovat.

Ukázalo se, že lepší než čekat na rozkaz shora, je být o krok či dva napřed, číst informace ze zahraničí a vhodně se připravit. Na druhou stranu chápu, že některá rozhodnutí se nedají uspěchat – je potřeba vzít v potaz životy miliónů lidí, zákony, nařízení… něco jiného je stát a něco jiného firma s 500 lidmi. Takže hlavně nepanikařit, zachovat si chladnou hlavu a dodržovat hygienické návyky a doporučení. Asi to teď bude pár týdnů docela fuška, ale nakonec to všichni zvládneme.

Co se týče naší výroby, zatím fungujeme dobře – mimo jiné i díky tomu, že máme skladem dvou- až tříměsíční zásobu nejdůležitějších součástek. Na druhou stranu neustále vyhodnocujeme aktuální situaci a pokud se zhorší, budeme připraveni podniknout další kroky k ochraně našich kolegů. Skutečně budeme raději přehnaně opatrní. Pevně doufám, že se situace zlepší, až bude k dispozici více testů na COVID-19.

K jistým omezením jsme pochopitelně museli sáhnout už teď. Omezili jsme nabídku náhradních dílů na našem e-shopu. Omezení se ale netýká reklamací, takže pokud potřebujete vyměnit nefunkční součástku, ozvěte se naší technické podpoře. A protože se na to určitě chcete zeptat, odpovím rovnou: situace na globálním trhu nám bohužel komplikuje shánění součástek na prototypy nových tiskáren. Děláme, co můžeme, ale v tuto chvíli se víc soustředíme na výrobu než na vývoj.

Tímto bych vás tedy chtěl poprosit, abyste se chovali zodpovědně, informovali o možných rizicích vaše blízké, a až se to všechno přežene, tak se budu těšit, až se zase začneme potkávat na nejrůznějších výstavách!

Na závěr bych vám ještě rád doporučil naše dva nové články. První je o tom, jak jsme se během pouhých tří dnů dokázali dostat od prototypu obličejového štítu k masové výrobě.

Druhý vám dá nějaké náměty k tomu, jak se doma zabavit – do naší designérské soutěže můžete přispět užitečnými modely, které se v domácnosti neztratí.

Takže hodně štěstí a tisku zdar!