V tomto tiskařském příběhu jsme se dostali až do vesmíru a přitom zůstali v sousedství naší továrny 🙂 Navštívili jsme totiž pražské planetárium ve Stromovce.

 

V podzemních prostorách pod budovou se nachází velká dílna se čtyřmi 3D tiskárnami Original Prusa, pomocí kterých v planetáriu tisknou všechny možné zajímavé exponáty, jako jsou helmy pro astronauty nebo menší modely kosmických lodí. 3D tisk se ovšem významně podílel i na dvou opravdu majestátních projektech v životní velikosti.

Jedním z nich je legendární lunární modul Eagle (Orel), ve kterém přistáli první astronauti na Měsíci. Původně mělo jít o velmi dočasnou záležitost, Eagle už však před budovou planetária hrdě stojí více než dva roky. Odolává přitom počasí, zvědavým návštěvníkům, a také náletům strak. Ty z povrchu ozobávají lesklou fólii a staví si z ní ve Stromovce kosmická hnízda.

Druhý velký projekt byl dokončený nedávno a tvoří dominantu hlavního výstavního sálu planetária. Jde o přední část trupu raketoplánu Atlantis.

Obě vesmírná plavidla mají plně vybavené kokpity, které jsou přístupné veřejnosti. V nich nachází spousta 3D tištěných dílů: různé ovládací panely, páčky a další vybavení.

3D tisk je kombinovaný s dalšími metodami. Například, ovládací panely a ciferníky jsou vytištěné jako „sendvič“ ze dvou různých barev filamentu (nebo z průhledné a barevné vrstvy) a nápisy jsou do nich následně vygravírovány.

Z vnějšku můžeme na modulu vidět charakteristické trysky. Ty jsou vytištěné z PLA.

Překvapivě se ukázalo, že tento materiál přiměřeně ustojí i venkovní využití. Trysky se časem trochu deformují a některé bylo potřeba vyměnit, ale celkově jejich trvanlivost předčí původní očekávání.

Zvenčí na trupu raketoplánu je množství zapuštěných stabilizačních trysek. Pro výrobu jejich specifických křivek je 3D tisková technologie prakticky nezastupitelná. Michal Brodil, hlavní modelář zodpovědný za tyto projekty, vysvětluje:

Všechno ostatní se dá nějak vyrobit klasickými modelářskými technikami. Ale tyhle tvary jsou tak specifické, že 3D tisk je v podstatě jediná vhodná varianta. Kdybychom je měli dělat třeba z ohýbaného plechu, trvalo by to měsíce a nakonec asi stejně za moc nestálo.”

Kromě výroby exponátů se 3D tiskárny v planetáriu používají i na praktické účely. Jde o obvyklé drobnosti typu držáky prodlužovaček a podobně, ale třeba i o tento impozantní modulární rack na elektroniku. 3D tisk je tu prostě všudypřítomný. Ostatně, kam jinam by se tato technologie, často označovaná za vesmírnou, hodila víc?

Zvlášť ti mladší z nás už dnes 3D tisk vnímají jako běžnou každodenní záležitost. Občas ale neškodí si připomenout, že vlastně sledujeme něco úžasného. Pan Brodil jako sci-fi veterán k tomu v žertu dodává: Uvědomujete si, že tohle je vlastně takový replikátor ze Star Treku? Nikdy bych nevěřil, že něco takového bude jednou možné.”

Webové stránky: planetum.cz