V tomto článku bych rád ukázal pár příkladů využití 3D tištěných airbrush šablonek, pomocí kterých můžete na svoje modely snadno nastříkat libovolné tvary.

I když se různé šablonky dají celkem levně koupit, pokud chcete mít větší arzenál pro všechna možná využití, jejich cena se časem nasčítá, k tomu poštovné, pak čekání, než dorazí, pak zjistíte, že mají trochu jiný rozměr nebo tvar… Naopak, s 3D tiskárnou máte naprostou svobodu a prostě si během chvilky vyrobíte přesně to, co potřebujete.

Vlastně se musím přiznat, že mi chvíli trvalo na to přijít. Asi je to tím, že šablonky jsou tenké a placaté, tak to není ta první věc, co člověka napadne v souvislosti s 3D tiskárnou. 😅 Teď je ale používám celkem běžně. Mám doma slušný řezací plotr, takže si můžu vyrábět klasické masky z vinylové fólie, ale i tak si myslím, že ty 3D tištěné mají svoje využití – nejde tedy jen o nějakou nouzovku.

Mimochodem, pokud jste úplný začátečník a chcete začít s vektorovou grafikou, rýsováním a/nebo 3D modelováním, tohle je ideální cvičení. Nakreslit šablonky je úplně jednoduché, 3D model z nich uděláte de facto jedním kliknutím a tisk pak zabere maximálně hodinu. To znamená, že za jedno odpoledne si můžete vymyslet, vyrobit a oditerovat celou sadu.

Ovšem, tištěné šablonky mají i svoje mouchy – k těm se dostanu v průběhu článku.

Prakticky všechny obrázky a krátká videa jsem vybral z jediné kapitoly z nedávno vydaného kurzu Prusa Academy Barvení 3D výtisků airbrushem: Od základů po pokročilé techniky. Je to poslední část „trilogie“ zaměřené na celý proces úpravy povrchu a barvení 3D výtisků (spolu s kurzy postprocesování a malování figurek). V tomto třetím kurzu se snažím předat svoji zhruba patnáctiletou zkušenost s barvením pomocí airbrushe, hlavně jako letecký modelář.

Pojďme se v rychlosti podívat na proces tvorby šablonek a pak rovnou na několik příkladů.

Kreslení a tisk šablonek

Začneme touhle šablonkou se skvrnami náhodných tvarů. Hned v následujícím odstavci předvedu, k čemu je vlastně dobrá. 😉

K nakreslení tvarů se dá využít libovolný editor vektorové grafiky, například Inkscape, který je open source a úplně zadarmo. Můžete začít kreslit od nuly, nebo využít nějaký existující vzor pro inspiraci. Mimochodem, v Inkscapu najdete nástroj Trace Bitmap, kterým normální rastrový obrázek, tedy jpg formát a podobně, převedete na vektory (křivky). Minimálně jako určitý základ pro další úpravy to slouží docela dobře.

Druhá možnost je kreslit rovnou v nějakém CAD programu, jako je třeba Fusion. Konkrétně používám nástroj Fit Point Splines a pak křivky různě ladím pomocí zelených táhel (viz obrázek výše).

V tomhle případě jsem použil obě možnosti: začal jsem v Inkscapu a pak výsledek doupravil jako sketch ve Fusionu.

Tisknutelný objekt z nákresu vytvoříte pomocí nástroje Extrude, stačí tvar „vytáhnout“ zhruba 0,4 mm (tedy dvě tiskové vrstvy).

💡Vhodná tloušťka šablonky záleží na způsobu využití: pokud potřebujete, aby byla ohebná a/nebo se přikládala rovnou na povrch, měla by stačit jedna tisková vrstva. Pokud ji potřebujete držet výš nad povrchem, musí být pevnější (2-3 vrstvy), aby se netřepetala v proudu vzduchu z pistole.

Jak vidíte, vytisknout tuhle šablonku zabere jen asi 20 minut. Pro menší a preciznější tvary můžete použít 0,25mm trysku, většinou to ale není nutné.

Příklady využití

Budu rovnou pokračovat s ukázkou šablonky z předchozího odstavce.

V jednom ze vzorových projektů z airbrush kurzu barvím model stíhačky F-302 ze seriálu Stargate SG-1.

Hlavním cílem je ukázat, jak vizuálně rozbít nudný povrch nabarvený jednou barvou. Začal jsem tedy s modelem nastříkaným jednolitou vrstvou šedé.

Pak jsem skrz šablonku zdvihnutou kousek nad povrch nastříkal na celý model lehce difuzní černé skvrny. Ty jsem doplnil freehand stříkanými čárami podél hran a paneláže. Celé téhle metodě se říká preshading.

Použil jsem také modrou a později i žlutou, abych preshadingu dodal i nějakou barevnou variabilitu. Ať žije moderní umění! 🧑‍🎨

Ano, v tomhle stádiu to vypadá poněkud šíleně… 😅 Ale vzápětí se ukáže, že nějaký smysl to mělo – jakmile povrch přebarvíte záměrně nesouvislou a ne úplně kryjící vrstvou šedé. Tím vznikne jemné mramorování, které naruší nudnou šeď. Je v tom určitá umělecká licence, ale když se podíváte na fotky pořádně opotřebeného povrchu skutečných stíhaček jako je F-16 nebo F-18, uvidíte, že tak daleko od reality to zase není. Ve vzorovém projektu zároveň předvádím ještě pár jiných technik: duhový efekt opáleného kovu na motorech, nějaké ty čmoudíky a ušpinění, a taky křiklavě barevné detaily, které pěkně kontrastují s víceméně monochromatickým povrchem. Obrázek hotového modelu jste už viděli na začátku článku.⬆️

Symboly a označení

V dalším vzorovém projektu z airbrush kurzu jsem nabarvil čtveřici tančíků Renault FT v klasickém 1/35 měřítku (exkluzivní 3D model je součástí kurzu). Na každém z nich ukazuji jiný typ kamufláže, ta je ale stříkaná bez šablonek, buď kompletně freehand, nebo pomocí speciální maskovací plastelíny. Šablonky se ale dostaly ke slovu: na skutečných Renaultech (které mimochodem sloužily i u nás v Československu!) totiž často najdete výrazné symboly z klasických pokerových/kanastových karet, zřejmě jako emblémy jednotlivých jednotek. Teprve s nimi roztomilost tančíků vyloženě stoupá na maximum. 😁

Symboly jsem kreslil rovnou jako sketch ve Fusionu, pomocí jednoduchého nástroje Line s trochou zrcadlení atd. Pouze symbol kříže byl trochu složitější co se týče trefení správného tvaru.

Masky jsou „dvoufázové“, tzn. nejprve jsem vymaskoval a nastříkal bílé čtverce, kruhy a kosočtverce…

…a pak vložil vnitřní masku a nastříkal samotné symboly.

Je potřeba si přiznat, že tady se už dostáváme k hranicím možností tištěných šablonek: symboly jsou celkem malé, takže doporučuji spíš 0,25mm trysku a vypnout ve sliceru funkci elephant foot compensation, která jinak může tvary mírně zdeformovat.
Je také potřeba dávat pozor, protože i nepatrné zvednutí šablonky z povrchu způsobí, že kontury budou rozostřené, což bude později potřeba doretušovat (nebo odignorovat 😎).

Imitace oprýskané barvy

Další trik spočívá v napodobení jednoduchých odřenin na povrchu modelu.

Jako předlohu jsem použil fotku skutečné oprýskané zdi, tu jsem vložil do Fusionu pomocí funkce Insert Canvas. Poté jsem kontury obkreslil, opět hlavně pomocí toho nejobyčejnějšího nástroje Line.

Jen pro rychlou ilustraci jsem nastříkal trochu rezavě hnědé barvy přímo na holý povrch vytištěný ze stříbrného PLA. Všimněte si, že si šablonku chvílemi přidržuji pinzetou, aby se netřepetala – díky tomu jsou kontury ostré a ne mírně rozostřené (to však nemusí být vždycky na škodu).

Aby efekt vypadal realisticky, je potřeba s šablonou různě otáčet a nepoužívat stejné tvary vedle sebe. Lidské oko má tendenci takové „pexeso“ rychle odhalit. 😉

Pokud šablonku záměrně zvednete výš nad povrch, vytvoříte vyloženě rozostřené skvrny.

To se může hodit třeba na stříkání skvrnité kamufláže, zvířecí kůže, nebo na preshading či různé efekty opotřebení povrchu, podobně jako šablonku kterou jsem ukazoval jako první.

Falešné detaily (řady vystouplých nýtů)

Téma dalšího příkladu je využití stínování pomocí airbrushe k imitaci drobných vystouplých detailů – v tomhle případě jednoduchých nýtových řad.

Tahle šablonka je snad to nejjednodušší, co se dá nakreslit (kružnice namnožené pomocí Linear Pattern ve Fusionu 😉). Připevnil jsem ji ke hraně modelu a okolní povrch zamaskoval papírovou páskou.

Trik spočívá v nastříkání naředěné bílé barvy v kolmých čarách podél horního okraje každého otvoru. Je lepší mířit spíš mírně nad, než přímo do otvorů.

Druhý krok je nastříkání čar naředěnou černou, tentokrát kolmo podél spodních okrajů otvorů. Chce to rychlé tahy pistolí, přeředěná barva má tendenci rychle téct po povrchu, jak zde názorně vidíte hned u druhého nýtu. 😅

A zde je výsledný efekt. Když jsem to ukazoval kolegovi, nechalo ho to naprosto chladným („A co jako?“), protože si myslel, že mu buhvíproč ukazuji normální model s vytištěnými bouličkami… A to je vlastně ta největší pochvala. 😁
Jak vidíte, chce to trochu cviku, aby byl každý nýt vystínovaný stejně. Také by to celé vypadalo líp s použitím příbuznějších odstínů (např. světlejší a tmavší odstín modré na modrém povrchu).

Pseudorealistické plameny

Poslední příklad jsou šablonky na tvorbu pseudorealistických plamenů, jako bývají k vidění třeba jako ozdoba kapoty auta.

Použil jsem je k nastříkání vlnitých kontur plamenů bílou barvou. Ty jsem pak vybarvil žlutou, oranžovou a červenou.

Klíče k přiměřeně realistickému výsledku jsou podle mě tři. Za prvé, je potřeba namalovat opravdu náhodně vypadající klikaté tvary (ne ty klasicky stylizované špičaté ohníčky). Za druhé, chce to kombinaci ostrých a rozostřených obrysů (což napodobuje „čerstvé“ versus „umírající“ plameny). Za třetí, barvy musí být hodně zářivé a kontrastní (proto je potřeba je podbarvit bílou).

V kurzu je o malování plamenů celá kapitola. Dočasně jsem použil tenhle model Škodovky…

…ale už se pracuje na modelu pořádné americké káry. 💪 Mám pak v plánu kapitolu povýšit na čtvrtý plnohodnotný vzorový projekt.

To je prozatím všechno. Pokusím se napsat ještě alespoň jeden blogový článek, ve kterém předvedu zase něco jiného z kurzu.😉 Mezitím budu rád za jakoukoliv zpětnou vazbu, kterou ke kurzu máte. A taky se neváhejte pochlubit svými fotkami nabarvených modelů ze vzorových projektů. 🧡

Malování zdar! 🎨