Asi každý, kdo se nějak zabývá 3D tiskem, Joela prostě musí znát – Joel je totiž „The 3D Printing Nerd“. Točí fasinující videa a tiskne úžasné věci. Ale to, co nakonec vidíte na kameře, je jen malá část všeho, co dělá. Věděli jste třeba, že Joel nabízí zakázkový 3D tisk? Takže když zrovna netestuje nejnovější stroje nebo neopravuje věci svým 3D tištěným kladivem, má plné ruce práce s tiskem věcí pro zákazníky.

Joelovo studio se nachází severně od Seattlu, v nenápadném skladu, který sdílí se společností dovážející zboží z Indie a Nepálu. To dodává místu nejen jedinečnou atmosféru ale taky skvělou vůni. 🙂 Povídali jsme si několik hodin, tak nějak o všem od 3D tisku po smysl života (odpověď zní: pivo a hamburgery!). A ty nejzajímavější okamžiky jsme pro vás zachytili v rozhovoru:

Joel ve studiu

To, co vidíte ve videu, je jen malá část celého skladu – vyleštěný koutek s 3D tiskárnami, filamenty, nástroji a různými modely. Ale i to, co může na první pohled vypadat čistě jako dekorace, má ve skutečnosti svůj účel.

Co máš tady v tomhle koutě studia?

To je můj testovací prostor, kde mám vysokoteplotní a průmyslové stroje, jako je třeba tahle 22IDEX od Vision Miner. Spolupracuju s nimi na vývoji lepšího stroje. Znáte to – aby se na to podíval někdo mimo firmu, a poskytl jim zpětnou vazbu ohledně UX a tak podobně. Řekl bych, že zatím se mi to daří a že je to opravdu hustá mašina. Připravuju o tom epické video! A vedle 22IDEX je Pantheon HS3, kterou taky pomáhám vylepšovat. To jsem si taky docela užil. Obecně se mi na téhle části mého studia nejvíc líbí to, že si tu můžu sednout, jen tak „si zanerdit“ se zajímavými 3D tiskárnami, bavit se a přitom odcházet s pocitem, že moje práce někomu pomohla vyrobit lepší výrobek.

Hele, a není támhle na stole MK4S?

Je. Dorazila ani ne dva dny před vámi, takže jsem ještě neměl čas si s ní pořádně pohrát. (Poznámka – rozhovor se uskutečnil jen pár dní před uvedením na trh) Ale opravdu se mi líbí směr, kterým jste se s touhle tiskárnou vydali. A jsem velkým fanouškem ventilátoru (směje se – tenhle vtípek se bohužel ztrácí v překladu takže originál: “ And I’m a big fan of the fan!“ 🙂 ). Vypadá tak agresivně! A mít stroj, který zvládne i 75stupňový přesah? To je naprosto fantastické!

Baví tě ještě pořád dělat recenze 3D tiskáren?

Mám tu možnost dostat se ke strojům ještě před jejich uvedením na trh a součástí toho, co mě na tom opravdu baví je možnost je používat, testovat, hrát si s nimi a poskytovat zpětnou vazbu. Poskytování zpětné vazby je podle mě opravdu důležité pro zlepšování produktů, a navíc je to pro mě vždycky nová krev do žil – dělám to už dlouho, takže dostat něco opravdu nového a neotřelého je skvělý pocit! Je to jako když 3D tisk začínal a já ponocoval až do brzkých ranních hodin, protože jsem něco tisknul.

A co je tohle tam na stole?

Když něco testuju ale nejde to podle plánu, vždycky je tu ještě moje 3D tištěné kladivo. To dokáže „opravit“ cokoli. (směje se a předvádí)

Joelova 3D tisková farma

Hned vedle studia jsou dveře – tedy, rám – a v něm deka, která tu dveře zastupuje. A za ní slyšíte místní neúnavné pracanty…

Tyjo! To je…

Tak tak, vítejte v moji 3D tiskové farmě – mám na to vyhrazenou místnost se stojany a tak vůbec. Je to směska modelů Original Prusa MK3, MK3.5 a MK4. A samozřejmě taky pár Original Prusa XL. Je to jak moje osobní 3D tisková farma, tak pro plnění objednávek zákazníků. Založil jsem ji pár let zpátky, protože se mi naskytla zajímavá příležitost. Tak jsem koupil 18 tiskáren Original Prusa, nainstaloval si je ve svém starém studiu a s jejich pomocí zakázku splnil. Pak jsem ještě vytiskl několik objednávek z obchodu na Etsy… no a pak už to tu všechno taknějak zůstalo protože přicházely další a další objednávky. A je taky skvělé, že když mám v hlavě nějaký projekt, tak na něj můžu vrhnout celou sílu vlastní tiskové farmy. (usmívá se)

A kolik 3D tiskáren tu máš?

Kolik jich tu mám? No, co se týče počtu 3D tiskáren na farmě, mám… (rychle nervózně počítá) 18 na jedné straně místnosti a osm na druhé. To je celkem 26 strojů určených pro výrobu.

A proč Prusa?

Řadu 3D tiskáren Prusa jsem si pro výrobu vybral proto, že jak značku tak software znám a s hardwarem mám dobré zkušenosti, už od Original Prusa MK2! Šel jsem do něčeho, co znám, a co se už ověřilo pro použití, které pro to mám.

A co je tvoje oblíbená funkce 3D tiskáren Original Prusa?

Nejvíc se mi na nich líbí možnost stroje upgradovat. Original Prusa MK3S+ je pořád solidní tank, který dokáže vyrobit cokoli, co chci. V porovnání se současnými 3D tiskárnami je sice trochu pomalejší ale to se dá snadno napravit upgradem na verzi 3.5, 3.9 nebo 4! Je fascinující, že jde ještě pořád používat základní MK3, která se dá aktualizovat a tisknout na ní mnohem rychleji! Můj oblíbený upgrade je MK3.5. S ním jde MK3S+ používat v síti a to je opravdu návyková funkce. Z vlastní zkušenosti můžu říct, že jakmile jednou začnete 3D tiskárnu spravovat na dálku přes Wi-Fi, už není cesty zpět. (směje se)

Těším se, až budu na MK3.5 moct upgradovat i další z mých MK3S+.

A jak všechny tyhle 3D tiskárny spravuješ?

Získání know-how správy celé 3D tiskové farmy byl několikastupňový proces. Tiskárny MK4, XL a MK3.5 spravuju prostřednictvím Prusa Connect, což znamená, že se s nimi můžu „bavit“ prostřednictvím mobilu nebo počítače. Zbytek tiskáren buď dostane Wi-Fi upgrade nebo… Zkoumám možnost dát Prusa Connect na Raspberry Pi a pak ho připojit k síti. Ale uvidíme, jestli to bude fungovat.

Proč ses rozhodl mít tu jen jednu značku?

Jedním z klíčových rozdílů mezi tiskovou farmou se stroji různých značek a farmou, kde jsou všechny stroje stejné, jako mám já, je, že si můžete všechno prostě jen jednou nastavit v softwaru a pak už s tím jen pracovat. Original Prusa MK3S+ jsem si vybral jako platformu proto, že můžu model jednoduše jednou naslicovat a g-code pak rozeslat na všechny tiskárny. Už jen tohle se vyplatí, protože když máte opravdu velkou tiskovou farmu, musíte hospodařit s časem a mít všechno na tom samém stroji vám nějaký ten čas ušetří. A to je zase čas, který můžete věnovat reklamě nebo strávit doma s rodinou.

3D printing nerd nabízí tiskové služby

Možná jste slyšeli – i když většina z vás asi ne – že Joel nabízí 3D tisk na zakázku. A asi nejpřekvapivější je, že to dělá už dlouho…

Co za zajímavé věci jsi už pro svoje zákazníky vyrobil?

Spolupracoval jsem třeba s Craft Computing na výrobě krytů pro jejich senzory teploty a vlhkosti serverů Axe Effect. Vyrobil jsem 415 dílů A a 415 dílů B, všechno na MK4 na mojí tiskové farmě. Taky s Billem Steelem, který vyrábí 3D Chameleon – s ním jsem vyrobil 1100 dílů v PETG na moji farmě MK3. A s Daniel Boyerovou – ta má STEAM Connection – když dala dohromady projekt s názvem EKGAR, to je „Every Kid Gets A Robot“, a já jsem byl schopný jí dát fantastickou nabídku na různobarevné díly pro EKGAR, které si pak zabalila a rozvezla do škol, kde s nimi učila děti všechno o robotice.

A máš třeba sem tam i nějaké… Ehm… zvláštní žádosti?

Krátká odpověď je: ano. (smích) Na tu první si vzpomínám: V době, kdy jsem vyráběl vykrajovátka a prodával je na Etsy, jsem tam měl i možnost zakázkových objednávek. A od zákazníků občas přicházely opravdu podivné požadavky. Jeden byl na výrobu vykrajovátka na sušenky, které by vypadalo jako pilulka, na které by místo názvu léku byla hromada nadávek. A… udělal jsem to a docela se u toho nasmál.

Jakou největší věc jsi vyrobil?

Jedna z největších věcí, kterou jsem tady na farmě vyrobil, byla pro Dangling Carrot Creative. Dělali benefiční akci Haunted Garden (Strašidelná zahrada) pro lidi od speciálních efektů a rekvizit, kteří v té době kvůli stávkám nepracovali v Hollywoodu, a já jsem vyrobil hromadu takových malých mrkviček, které děti nosily kolem krku, aby účinkující věděli, že je nemají zase až tak moc děsit. No a chtěli jsme jim taky dát něco opravdu velkého, takže jsem použil moji Original Prusa XL a vytiskl jsem ve dvou dílech takovou obří naštvanou mrkev. A linie vrstev z XL byly tak dobré, že to celé vypadalo fakt skvěle.

Co všechno maker potřebuje

Kromě všech těch 3D tiskáren je po celé dílně ještě spousta dalších různých obráběcích strojů. Takže – co vlastně v dnešní době maker potřebuje, aby mohl být makerem?

Používáš kromě 3D tiskáren i jiné nástroje?

Kromě 3D tiskové farmy využívám k výrobě i další technologie, například laserové řezání a gravírování, na zakázkové úpravy obalů věcí. A taky mám rád sladkosti… Jasně, vím, že to není nástroj, ale když pracujete na tiskové farmě nebo něco vyrábíte, je bezva mít po ruce třebas gumové medvídky, abyste se sami udželi v provozu. Takže i když to není nástroj jako takový, je to prostě věc, která vám pomůže. Laserovou řezačkou si něco upravím a přizpůsobím, ale gumoví medvídci mě udržují v chodu.

Stala se 3D tiskárna nezbytnou součástí dílny?

Podle mě je nějaký stroj na aditivní výrobu pro makera naprosto nezbytný a 3D tisk se ustálil coby základní kámen digitalizované výroby. Řekl bych, že 3D tiskárna, laserová řezačka a CNCčko jsou pro někoho, kdo se chce pustit do digitální výroby, naprostá nutnost. Mít tohle všechno k dispozici je naprosto skvělá věc, protože můžete kdykoliv něco vytvořit, ubrat nebo změnit… Více než 90 % všech možností výroby máte kdykoliv k dispozici.

Sláva, bohatství a tak vůbec

Když řekneme že je celebrita, směje se. A tak jsme se prostě museli zeptat na jeho názor na tenhle status a na rady, které dává.

Coby známou osobnost tě lidi určitě žádají o rady, že?

Ale jasně. Často se mě ptají na, jak začít s poskytováním zakázkového 3D tisku, jak si založit tiskovou farmu nebo kanál na YouTube. Nicméně moje rada je dost jednoduchá: Prostě začněte! Pokud se chcete stát Youtuberem, prostě začněte vytvářet obsah a nahrávejte ho klidně třeba pomocí telefonu nebo čehokoliv dalšího, co máte po ruce. Na to, co a jak vylepšit přijdete časem. Vašich prvních 100 videí bude nejspíš stejně stát za houby, takže čím dřív s nimi začnete, tím líp! A tiskové farmy? Pokud máte alespoň jeden stroj a děláte pro někoho zakázku, gratuluju – jste provozovatel tiskové farmy! (smích) A pokračujte v tom; dělejte další a další zakázky, dokud nedosáhnete bodu, kdy vám jeden stroj nestačí. Pak si pořiďte další a další a další… a nakonec se dostanete tam, kde jsem já, nebo i dál.

Jak se vyrovnáváš se vší tou slávou, kterou ti tvoje práce přinesla?

Slávou? (smích) No, moje role v komunitě 3D tisku je opravdu zajímavá, protože jsem na určitých specifických místech dosáhl určité úrovně známosti. Sice si pořád ještě můžu dojít koupit pivo a mléko bez toho, aby mě někdo poznal, ale když jdu na akce, jako třeba RepRap festivaly nebo průmyslové výstavy jako Rapid nebo Formnext, všichni tam vědí, kdo jsem. Ale špatné to není; jeden rok jsem si vzal svoje věci a postavil se u stánku. Najednou se vytvořila fronta lidí, kteří se se mnou chtěli setkat. Děti, dospělí, inženýři, učitelé, další nerdi… Byl to skvělý pocit, protože něco, co jsem udělal, je inspirovalo, a byla radost se s nimi potkat. Vždycky jsem vděčný, když se s takovými lidmi setkám, a byla radost dělat to, co dělám, a slyšet od jiných lidí, že se jim to líbí. Považuju to za nejpozitivnější věc, která mě v životě potkala.

Proč ses stal youtuberem?

To prvotní vrcholné nadšení, když jsem s 3D tiskem začal, ve mě vyvolalo to, že jsem mohl věci, které nebyly skutečné, převést do reálného života. Navíc jsem obrovský nerd, takže samozřejmě že mě tyhle věci baví. Jedním z důvodů, proč jsem si založil svůj kanál na YouTube, bylo to, že jsem rád vyráběl věci a chtěl jsem ostatním ukázat krásu toho procesu. A věci vyrábím, co si pamatuju – jako malé dítě jsem dělal z kartonu a lepicí pásky pevnosti pro moje GI Joes a jako dospělý používám 3D tiskárny. Začal jsem vytištěným držákem pro moji GoPro kameru a po pár letech jsem se dostal k výrobě věcí pro ostatní.

Joel o budoucnosti

Když jste to v 3D tisku dotáhli takhle daleko, už jste kdeco viděli a slyšeli – takže vlastně můžete předvídat budoucnost. A co si o tom myslí Joel?

Pokaždé, když děláme příběh, ptáme se na budoucnost. Jaký je tvůj názor na to, jak se věci vyvinou?

Do budoucna se opravdu těším na pokroky v oblasti tiskových materiálů, protože to nám přinese ještě víc možností. Vzpomínám si na dobu, kdy se tisklo hlavně z PLA, pak jsme měli PETG a teď se bavíme o materiálech, jako jsou vysokoteplotní nylony, pc-blendy, ABS, PEEK nebo Ultem – technické materiály. A skvělé je taky to, že cena těch materiálů a strojů, které s nimi dokáží pracovat, klesá. Proto si myslím, že v blízké budoucnosti uvidíme spoustu tiskových farem, které budou tyhle typy materiálů nabízet zákazníkům, kteří je mohou skutečně využít.

Jaký je tvůj názor na současný stav open-source?

Nejde se bavit o tiskárnách Prusa a 3D tisku bez toho, abychom zmínili i open-source. A to je můj názor na tuhle věc – a váš může být jiný, ale takhle se přece začínají diskuze, ne? Takže zaprvé, open-source je skvělá věc a pomáhá celou DIY (makerskou/udělej si sám) komunitu udržovat tak úžasnou, jaká je. Prusa podle mě dělá open-source asi tak z 95 % správně. Jejich tým na modelech a softwaru dělá, dokud si nejsou jistí, že je to dobře dotažené – to někdy vede ke zpoždění mezi uvedením stroje na trh a kódů nebo modelů. Ale obecně celkově odvádějí dobrou práci a jsem rád, že si tenhle přístup k open-source zachovávají. Ale chodím i na průmyslové akce, jako je 3D Printopia, MRRF nebo SMRRF…

Všechny tyhle spotřebitelské výstavy. A tam stroje stojí třeba šesti nebo sedmimístné částky – a firmy mluví o počtu patentů, které k nim mají. Propagují to, jak moc jsou jejich systémy uzavřené. A pro někoho to jsou důležité argumenty. Ale pro některé lidi to je zase příšerné – podle nich by všechno mělo být open-source. Já sám s tím nutně nesouhlasím. Open-source má svůj čas i místo a volné sdílení nápadů je podle mě nesmírně cenné, ale stejně tak mají na určité úrovni společnosti nějaké duševní vlastnictví, které je potřeba chránit. Nejen kvůli jejich vlastní finanční stabilitě, ale taky proto, že se musí vypořádat s předpisy, podléhají ITAR nebo třeba jednají s americkým ministerstvem obrany. Kvůli těmhle předpisům jsou některé věci, které společnosti dělat prostě nemohou a jednou z nich je volné sdílení určitých věcí. Open-source je skvělý pro makery; díky němu se nápady posouvají dál a přináší nám nové cool věci. Na straně průmyslu je koncept open-source něčím, čím by se určitě měli zabývat, ale kvůli zmíněným předpisům ne nutně realizovat realizovat.

A ještě jedna taková prkotina, na kterou se ale fanoušek grunge prostě musí zeptat…

Když už na to přišla řeč a nebylo to nic proti ničemu, dal nám Joel odpověď, kterou jsme opravdu nečekali.

Jsme v Seattlu, městě, kde se grunge zrodil. Která místní kapela je tvoje oblíbená?

Můžu říct všechny? (směje se) Ne, vážně, mám i jednu docela divokou historku o Soundgarden. Když jsem žádal moji ženu o ruku, byl u toho bratr Chrise Cornella !

Jako u té žádosti o ruku? Že vám dělal něco jako oddávajícího nebo tak?

Ne, umýval nádobí v kuchyni! Ale to se pořád počítá, ne? (smích) Jen si to představ… Žádám ženu o ruku a někde vzadu Cornell drhne talíře po naší večeři. To si prostě nevymyslíš!

článek pro vás připravili:
Jakub Kmošek, Štěpán Feik a Tanya Nedeva