Po několika letech vývoje, zkomplikovaného pandemií, narušením dodavatelských řetězců a válkou v Evropě, jsme dnes oznámili naší novou 3D tiskárnu Original Prusa MK4. Před dvěma týdny jsme začali posílat do světa první XL tiskárny. Takřka za rohem je vydání finální verze PrusaSliceru 2.6 s organickými supporty a hromadou dalších skvělých funkcí. Náš firmware tým dokončuje vlastní implementaci input shapingu (potlačení vibrací) pro MK4 a XL. A vedle toho je tady i nové MMU3, s kompletně přepsaným firmware a řadou vylepšení.
Všechno výše zmíněné, stejně jako spousta dalších věcí, které v Prusa Research už víc jak 10 let děláme, by nikdy nevzniklo bez skvělé 3D tiskařské komunity a open source filosofie. A pokud ano, vypadalo by to úplně jinak. Přesto mě vydání nových tiskáren a softwaru donutilo znovu se zamyslet nad tím, jaký je stav open source ve světě 3D tisku v roce 2023. Jak moc je udržitelný, jak s ním nakládá naše konkurence, co přináší komunitě, a v čem nás, jako vývojáře, naopak trápí. Tento článek berte jako výzvu k diskusi, jako prvotní výkop, díky kterému se nám (doufejme) povede otevřít cestu k novému pohledu na spojení open source licencí a vývoje komerčně prodávaného hardwaru.
Než začnu, chtěl bych jasně říct několik věcí, abych předešel nedorozuměním:
- Za našimi kořeny v open source stojíme a budeme stát dál.
- Domácí 3D tiskárny od Prusa Research budou vždy open source. Nadále hodláme zveřejňovat 3D modely plastů a zdrojový kód firmwaru.
- Naše tiskárny nebudeme uzavírat pro výrobce komponent třetích stran, výrobce neoficiálních upgradů a rozšíření.
- PrusaSlicer bude vždy open source.
- Naše investice do vývoje PrusaSliceru a firmware budou dál pokračovat v nezměněné, nebo vyšší míře.
Kdo mě zná delší dobu ví, že jsem se vždycky vymezoval proti firmám, které se postupem času odvrátily od open source komunity a svůj vývoj postupně uzavřely. Nechci, aby Prusa Research šla stejným směrem. 3D tiskařský svět byl od začátku svázán patenty velkých společností a projekty jako RepRap mu pomohly se z tohoto sevření vymanit. Když pak v roce 2014 vypršely některé důležité patenty Stratasysu, mohl se open source vývoj konečně rozjet naplno.
Kdokoliv se dnes pustí do vývoje čehokoliv kolem 3D tisku, těží nejen ze starých patentů, ale i z více jak 10 let kontinuálního open source vývoje plného složité optimalizace a iterací, na kterém se podílely a podílejí stovky jednotlivců a desítky firem. Představa, že během jednoho nebo dvou let vyvinete 3D tiskárnu, firmware a software k ní na zelené louce, je naprosto iluzorní. Vždy budeme stát na ramenou lidí jako Adrian Bowyer (zakladatel RepRap hnutí), Alessandro Ranellucci (původní autor Slic3ru), David Braam (původní autor Cury), Scott Lahteine (maintainer Marlina) a mnohých dalších. Ti všichni (a desítky dalších) si zaslouží minimálně to, aby se dočkali veřejného uznání a poděkování kdykoliv, kdy někdo využije jejich dílo. A tím se pomalu dostávám k tomu, co mě zneklidňuje.
Open source hnutí spoléhá na to, že všichni zúčastnění hrají podle stejných pravidel. Neobejde se bez vzájemného respektu, pochopení a snahy o společnou věc. Když se objeví někdo, kdo si pravidla ohýbá podle sebe nebo je nepokrytě porušuje, komunita mu to dá jasně najevo. V minulosti jsme zažili spoustu protestů a bojkotů, které přinutily i velké firmy k zamyšlení nad tím, jak s open source dědictvím zacházejí. V posledních letech mám ale pocit, že se situace mění. Firem, které porušují a obcházejí pravidla je stále víc a komunita se proti jejich počínání nestaví už zdaleka tak odmítavě jako kdysi. Po drobné internetové bouři se situace uklidní, kód zůstane uzavřený (nebo se otevře jen část, a to ještě nedostatečně, viz níže) a po pár týdnech se na vše zapomene.
Ke mně se mezitím dostávají informace o firmách, které si začaly žádat o lokální patenty a ochranné známky vycházející z open source vývoje (divili byste se, kolik z nich má v názvu „Prusa“). O firmách, ve kterých vlastní podíly i státní firmy a instituce, a které využívají open source kód ve svých uzavřených systémech a porušují tak licence.
Ne všechna porušení open source lze snadno prokázat, ale když se podíváte do historie a do jiných oborů, zjistíte, že by se tak nestalo poprvé. Jeden příklad za všechny jsou třeba solární panely – původní vynálezy a postupy byly postupně okopírovány čínskými firmami, a ty, za pomoci státních subvencí a daňových úlev, vytlačily během několika let z trhu veškerou konkurenci. Dnes už solární panel jiné než čínské výroby nemáte prakticky šanci koupit.
Snad se nám něco podobného ve světě 3D tisku nestane. Faktem ale je, že už v tuhle chvíli jsme asi poslední velkou firmou na 3D tiskařském trhu, která hraje plně podle open source pravidel. A já bych byl opravdu rád, kdyby nás bylo víc.
Současná situace je celkem frustrující i pro naše vývojáře. Open source vývojem jsme strávili léta, ať už přispíváním do původních repositářů nebo poté ve vlastních odvozených projektů hardwaru, firmwaru a sliceru. Náš PrusaSlicer tým má 13 lidí a firmwarový tým 21 – to jsou statisíce člověkohodin práce jen za posledních pět let.
Za dobu, co jsme s bráchou začali s 3D tiskem, jsme přišli s celou řadou příspěvků, které dnes najdete prakticky na každé domácí 3D tiskárně (bez ohledu na to, zda je open-source, nebo ne). Ať už jde o vyhřívanou podložku řešenou pomocí PCB, odjímatelné tiskové pláty, práškové PEI nanášené přímo na kov, automatický Mesh Bed Leveling pomocí indukční sondy, power panic, systém pokročilé teplotní ochrany, automatickou kalibraci vychýlení os, sensorless homing a mnoho dalšího – nikdy by mě nenapadalo něco z toho patentovat a nevrátit to do 3D tiskařské komunity.
Jedny z našich prvních vyhřívaných podložek
A to jsem zmínil jen věci spojené s hardwarem a firmware tiskárny. PrusaSlicer si vedle toho prošel tolika změnami, že původní Alessandrův Slic3r už za ním prakticky není vidět (a přesto na dědictví Slic3ru stále upozorňujeme v hlavní liště programu i jinde). Ostatně, podívejte se sami na dokumentaci PrusaSliceru u nás na webu nebo na čerstvý účet na Twitteru, kde budete nacházet řadu drobných tipů a triků.
PrusaSlicer je skvělým příkladem toho, co může open source přinést, ale i příkladem některých rizik, které jsem zatím nezmínil. Pozitivním příkladem je zapracovávání inspirativních komunitních příspěvků jako byla adaptivní kubická výplň (infil) nebo stromové podpěry, jejichž přepracovanou verzi brzy uvidíte v PrusaSliceru 2.6.0 ve formě organických podpěr. Skvělá je i spolupráce s týmem stojícím za Curou. Z ní PrusaSlicer převzal například generátor perimetrů Arachne nebo Lightning výplň a opačným směrem pak byla předána například monotónní výplň nebo systém řízení rozložení objektů po podložce.
Want an early preview of the Organic supports that are coming in PrusaSlicer 2.6? We’ve pre-sliced a couple of G-codes for the MK3, so you can try them out! If you print any of them, we’d love to see how it turned out or even a video of the removal of supports. 🙂 pic.twitter.com/sQAh1xTDWO
— Prusa3D by Josef Prusa (@Prusa3D) December 7, 2022
Bohužel je tu ale i odvrácená mince. Přebírání funkcí mezi konkurenčními slicery dává smysl jen pokud jsou příspěvky jednotlivých stran alespoň částečně vyrovnané, a pokud jsou autoři převzatých funkcí korektně citováni, což se ne vždy děje.
A pak tu jsou komunitní příspěvky. Díky popularitě PrusaSliceru přispívá svými návrhy změn do programu obrovské množství lidí. Mnoho z nich očekává, že jejich kousky kódu budou v podstatě automaticky přidány do hlavní větve. Jenže PrusaSlicer se za ta léta stal velmi komplikovaným programem a podobné kontribuce jsou většinou „one-trick pony“ – řeší sice problém, který vadí konkrétnímu uživateli, ale zároveň rozbíjejí jiné funkce. Aby vše fungovalo stabilně a spolehlivě, musí naši vývojáři stejně většinu externího kódu optimalizovat, upravovat nebo dokonce kompletně přepsat. V PrusaSliceru neustále provádíme refactoring velkých částí původního kódu a udržet vše ve formě, není snadné. Pokud se chcete o této problematice dozvědět víc, mrkněte se na prezentaci Vojty Bubníka (šéfa vývoje PrusaSliceru), kterou připravil pro speciální akci ve švýcarském CERNu – prezentace začíná ve 25. minutě)
Nerad bych, aby to teď vypadalo, že si stěžuji na to, že se komunita zapojuje do vývoje – naopak, za všechny příspěvky jsme vděční. Ale komunitní vývoj není tím hlavním důvodem, proč náš software a hardware publikujeme jako open source. V prvé řadě nám šlo vždy hlavně o to, aby naše tiskárny byly snadno servisovatelné, aby si s nimi lidé a firmy mohli hrát, experimentovat se softwarem a všemožně jej upravovat podle svých potřeb a zájmů. Internet je plný úžasných modifikací našich tiskáren (jeden příklad za všechny) a nejrůznějších rozšíření od třetích stran, ze kterých jsme nadšení. Představu 3D tiskárny, kterou si jako stavebnici sestaví rodiče s dětmi, postupně pochopí její principy a proniknou do jejího systému, bereme jako jednu z hlavních motivací toho, co děláme.
Hezký upgrade naší tiskárny připravený týmem institutu ZHAW
Ale zpět k tématu – co se nám nelíbí na současném stavu open source vývoje v oblasti 3D tisku? Pro přehlednost to zkusím shrnout do několika jasných bodů:
- Standardní licence GNU GPL, pod kterou jsou naše tiskárny a software k dispozici jsou velmi vágní, složitě napsané a jejich interpretace je velmi volná. Byla vyvinuta akademiky pro akademické účely a 3D tiskařská komunita ji začala využívat i pro hardware, pro který není úplně vhodná. Pro akademický vývoj softwaru je bezproblémová, ale pro komerční vývoj hardwaru a softwaru se nehodí. Jejich porušení je možné vymáhat na základě autorského zákona, ale tyto předpisy se v jednotlivých zemích liší a případné spory jsou dlouhé a drahé..
- Na současném trhu s 3D tiskárnami a softwarem kolem nich působí řada firem, které si open source licence vykládají po svém. Často nevydávají zdrojové kódy nebo je nevydávají celé, a to ještě po nátlaku komunity.
- Vznikají 1:1 klony hardwaru nebo softwaru, které komunitě nepřinášejí nic zpátky.
- Při přebírání kódu dochází často k mazání copyrightových hlaviček a historie z repozitářů, což zahlazuje stopy po autorech původního kódu.
- Výrobci zařízení nebo softwaru, kteří využívají open source, nedávají dostatečný kredit původním autorům. V jejich uvítacích obrazovkách, v readme souborech nebo webových stránkách se často nedozvíte nic o tom, na jakých základech byl daný produkt postaven.
- Příspěvky do společných repozitářů nejsou rovnocenné – jinými slovy, existují strany, které si berou vylepšení od ostatních, ale samy nepřispívají.
- Existují podezření, že na základě open source projektů vznikají nové komerční projekty, které jsou uzavřené a registrují si lokální patenty, které se budou časem snažit rozšířit celosvětově.
Ze všech těchto bodů vyplývají i možné nápravné kroky. Otázkou je, jak jich docílit, když zároveň chceme zůstat open source a podporovat komunitu. Už před časem jsem proto začal přemýšlet o nové licenci, která by dané problémy více adresovala a jasněji na ně upozorňovala. Dal jsem tedy dohromady pár pracovních bodů, které bych v takové licenci rád viděl:
- Při využití části kódu nebo plánů součástek k uvedení software nebo hardware na trh, musí být na výrobku nebo v softwaru jasně uvedeno autorství původního kódu. Dále je zakázáno mazat copyrighty z hlaviček a historii z repozitářů.
- Výroba takřka identických klonů pro komerční účely není povolena.
- Licence k součástkám je poskytována pro účely servisu, úpravy nebo vzdělávání.
- Upgrady a dodatečné úpravy založené na originální dílech jsou povoleny a vítány.
- Výrobu a prodej dílů, které lze považovat za spotřební materiál (například termistory, heater block, ventilátory, tiskové pláty, apod) je povolena po ověření držitelem licence na základě předložených vzorků.
- Pokud je výrobek označen výrobcem jako zastaralý (nebo není možné jej zakoupit či objednat po dobu delší, než 3 měsíce), je doložka o nekomerčnosti automaticky zrušena, pokud se identické díly nebudou nadále vyrábět v rámci nástupce výrobku nebo je nebude možné zakoupit samostatně.
- Pokud poskytovatel licence ukončí svou činnost, nekomerční doložka se zruší.
Co se nás týče, s vydáním MK4 zpřístupníme modely všech plastových částí a zdrojáky k firmwaru (ty už jsou dokonce venku už od vydání prvního XL firmware). Vzhledem ke stávajícímu stavu na trhu s elektronickými komponenty a také k problémům nastíněným výše, ale zatím nebudeme spěchat s vydáním plánů elektroniky. Ty už bychom rádi vydali už pod novou licencí.
Jak jsem už psal výše, jde hlavně o zahájení debaty. Rád bych si přečetl vaše názory a poznámky a rád bych do diskuse zapojil i osobnosti open source scény, youtubery, novináře a i ostatní 3D tiskařské firmy a výrobce open-source hardware. Pokud se shodneme na tom, že současná situace není ideální, pojďme ji společně řešit.
Jako HW developer bych zverejnil jen jednoducha schemata jednotlivych rozhrani (napr. pinout konektoru) a maximalne blokove schema architektury. Vse ostatni (podrobne schema a layout) je zbytecne a jen usnadnuje praci cinanum s reverse engineeringem.
Jako HW developer naopak hodně cením možnost se na to řešení opravdu „podívat“. Nemyslím že by to Číňanovi nějak zásadně znesnadnilo kopírování. Určitě podporuji vznik nové licence. Jen se bojím, že to vše vede ke konci open source, protože cokoliv otevřeného vždy někdo využije pro sebe, a soudy jsou drahé a pomalé.
Pokud jsem to správně pochopil, tak chcete nechat hardware tiskárny pod otevřenou licencí a jen desku elektroniky pod vlastní proprietární licencí.
Myslím, že je to jen věcí evoluce a odklon od striktního Open Source všech produktů je nevyhnutelný. Prusa Research je komerční firma, úspěšná komerční firma, která zvětšuje své portfolio, roste. Prodává opravdu skvělé produkty s komplexní podporou. Je to docela vidět, stáváte se korporátem a nemyslím to prosím ve zlém.
Každý kdo něco vytváří, a je jedno jestli software, hardware, či cokoli jiného, má právo si určit za jakých podmínek, pod jakou licencí bude svůj výtvor dál poskytovat. Ti, kteří poskytují svá díla pod nějakou z otevřených licencí, si zaslouží zvláštní uznání.
Na Linuxu jedu téměř čtvrt století a k otevřenému SW i HW mám vztah, ale chápu, že to chcete trošku přiškrtit. Zrovna o víkendu jsem narazil na prusaklon.cz a za mě totální WTF. Kdyby si to chtěl někdo postavit doma sám pro vlastní potřebu, tak mu určitě fandím, ale postavit si na tom business, to už je za mě hodně za hranici slušnosti, i když licenčně nejspíš OK. A to chápu, že víc vás asi trpí kopie, kde to tak designově nebije do očí, ale výrobci to chrlí ve velkém množství.
Moc s líbí ta Vaše otevřenost se vším od jednotlivých dílů po komplet data k elektronice apod. Moc Vám v tom co děláte fandím a držím palce k lepší a lepším zítřkům. Je to obrovský risk v dnešním světě a zvlášť pokud už Vy vidíte že je to problém a možné ohrožení v budoucnosti. Najít cestu k “polo otevřenosti” je asi nejlepší řešení. Nechat volné a otevřené data těch věcí a dílu které neudělají celek (budoucí klon či nápad) to se můžeme bavit o 80-85% věci nápadu či dílů..ale zbytek zabezpečit nebo z autorizovat tak aby věděli pak všichni že toto je převzaté z této firmy a bez ní to prostě nejde. Toto je náš nápad naše řešení a pokud ho chcete používat nebo využívat tak pod naším jménem případně naším souhlasem.
Za mě v dnešní době tvrdého kapitalismu nemám problém s tím si u novinek ochránit svůj hardware. A uvolnit to až bude zase novější typ venku. Nevidím důvod proč dávat zdarma vnitřní knowhow a plody své práce na zlatém talířku číňanovi a dalším plagiátorům. Dřevní doba prvního tisku a prvního nadšení už je pryč a možnost tisknout má každý za pár tisícovek. A jestli chce někdo kvalitu, rychlost, podporu tak to holt něco stojí a nerozdává se to zadarmo.
Ono je to svým způsobem super, že tě kopírují, tím je vidět, že to děláš dobře. Osobně teď zvažuji nákup 3D tiskárny Prusa Mini, a i kdyby tu bylo 100 klonů a kopírovačů, tak si stejně koupím originál, a je úzkoprsé se na to dívat jako na tiskárnu.
Prvně, já si nechci koupit tiskárnu, já si chci tisknout 3D modely, nerozumím tomu a mám peníze, a co si chci koupit je support, bezproblémovost a uvažuji nad tím jinak, prostě jdu do obchodu a tam vidím možnost (nějaký podavač extruder) a vůbec nevím co to je, pak nějaké náhradní podložky, vůbec nevím jestli si je koupit a co si dokoupit za materiál, a to nejhorší co je, nechci 58 zdrojů kde to zjišťovat, a nějaký open source mě ani tak nezajímá jako tolik, jestli jsou k dispozici náhradní díly.
Právě že si myslím, že to není o tiskárnách ale o ekosystému, o tom, že si zajdu na školení, někdo mi to vysvětlí, řekne kup to a to, dělej to a to přesně jak my chceme a vyjede ti tvoje krabička/figurka, a pokud firma nebude extra rozmlsaná, tak nemám problém si za to zaplatit.
Je to asi provozní slepota vidět konkurenci v pár magorech co kopírují, místo toho se na to dívat pohledem zákazníka, co chce pohodlí, rychlost a spolehlivost. Je to asi jako takový pohled, jako se dívat na kafe v Lidlu na konkurenci kávy na benzínce. Jako jasně, každý má auto, může si zajet koupit kafe a vodu za 1/3 ceny do Lidlu, nikdo si ho nekoupí na benzínce a můžeš proti Lidlu jako benzínka bojovat, a nebo pochopit, že tvůj zákazník to vidí kompletně jinak a řeší zcela jiné problémy jako rychlost a pohodlí.
Drzim palce, toto moze byt dlhy a narocny boj.
Asi bude jednoduchsie najnovsie veci uzavriet na urcitu uroven – nieco ako „poradim Vam ako na to, ale odmakat si to musite sami“.
Já se dost obávám toho, že žádnou alternativní licenci stejně nebude nikdo brát vážně. Ostatně ten problém je krásně ilustrován třeba na Printables E3D buggy soutěži. Nebyl problém, že model zjevně porušující licenci dostal ocenění, tedy Prusa Research řekl: neřešíme dodržování licencí a reakce na mailu (jinudy se žádná odezva nekonala, resp jsem dostal ban na foru, možná za tohle, nevím, oficiálně neví nikdo) byla, že to je prostě chybka a řešením byla ruční úprava v nastavení konkrétního modelu. Pokud by porušení licence bylo v něčem jiném než přenastavení na public domain, v něčem, co se tak snadno nepřehodí, co byste dělali? A hlavně: co chcete udělat s potenciálně zcela oprávněnými uživateli modelu, kteří jej používají jako public domain? Chápu, že nejde ručně procházet všechny modely nahrané na Printables, to padlo s tím, jak se Printables přeměmnil z repozitáře obecně kvalitního na průměrný repozitář brakových modelů. Ale ocenit v soutěži model, který má blbě licenci, to už je aktivní čin schalující takové porušení.
Takže pro Prusa Research není problém aktivní podpora porušení licence modelu od partnerské společnosti. Proč by pro nějakého anonymního nýmanda, co prostě dělá klony, měla být relevantní licence nějakého Průši, k němuž žádný vztah nemá?
Vymahatelnost? Reálně čistá nula. Proč? No, nedaří se to vymáhat po obchodních společnostech, které mají reálný obchodní podíl. Nedaří se vymáhat ani BSD licence, která požaduje jen informaci o tom, odkud to pochází. Takže nová licence IMHO pouze povede k častějšímu porušování licence, nepovede k omezení porušování původních pravidel ani k omezení totálních klonů. A tedy jako většina zákonů, pouze k papírovému nárůstu „zločinnosti“ a tím ještě větší frustraci.
Za mne je to prostě o to osobní odpovědnosti a zkušenosti. Technická na auto se taky dá pořád bez toho, aby váš přestavěný vrak kdokoliv viděl – a každý se rozhoduje podle svého svědomí a potřeb. Tady je to stejné, modří vědí, kdo za tím stojí a vesměs ho (i když je občas točí) podporují. Amatéři si nechají nakukat kdeco, třeba pro školu pořídí Endera 6 namísto mini – má větší prostor. No a nabourají u toho do zdi, ona ta tiskárna prostě nebude tak spolehlivá, automatická, snadná na obsluhu. V druhé iteraci už snad budou moudřejší a zachovají se odpovědněji – tedy cestou je reálná kvalita a podpora.
Bohužel u toho narážíme na projekty jako je fórum nebo tenhle blog, kde se objeví čas od času kdeco oficiálně od Prusa Research. Je snadné na to zareagovat a pak se nedočkat vůbec žádné reakce, případně banu. Takže tady je myslím velice levný (mail autorovi při komentáři a pak teda i ta reakce autora) způsob jak vnímání zásadním způsobem zlepšit i pro ty línější, co se k napsání mailu prostě nedostanou a pak jen nadávají. A ušetří to fůru času. Kdyby všichni ti, kdož si tu reakci tady nebo na fóru přečtou měli napsat mail a někdo měl odpovědět, stálo by to mnohem víc…
Ale ono je to jedno, reakce na články v tomhle blogu stejně nikdy nikdo nečte. Takže to je jen tak úvaha pro těch dalších pár čtenářů, co dojdou až sem.
Zrovna E3D buggy byla soutěž o remix toho buggy modelu, takze bylo celkem jasne, že je to ok a že vítěz špatně vyplnil kolonku. Není to dobrý příklad.
Obecněji, myslím, že je běžné na platformách, které slouží k ukládání uživatelského obsahu, že za obsah ručí uploader. Platforma by měla nastavit nějaká rozumná pravidla, ale rozhodně nemůže (a podle mě by ani neměla) za obsah ručit.
Kdysi za mlada mne jako IT bavilo se hrabat v každém systému, ke kterému jsme se s kolegy dostali. A nebylo nad větší radost, než když se podařilo k počítači funkčně připojit cokoliv, co systém do té doby neobsluhoval, vymyslet nějakou modifikaci či použít nestandardní řešení. Jenže to už je dávno, profesionálně IT už dlouhé roky nedělám a ke svému překvapení postupně zjišťuji, že čím jsem starší, tím víc jsem UŽIVATEL. Nervozní uživatel, který je vzteky bez sebe, když věc nefunguje (a má často touhu takovu věc „rozkopat“).
A proto tím víc oceňuji a/ když je obsluha zařízení user friendly, b/ když zařízení funguje jak má a když nefunguje, tak že se můžu někde, kde mne nevyfakují, zeptat a nejlépe obratem dostanu smysluplnou odpověď, podle které lze opět funkčnost rychle zařídit c/ když najdu vše potřebné a aktuální v manuálu, v helpu nebo na stránkách výrobce a nebudu muset tápat a experimentovat s nastaveními a zkoušet nejrůznější postupy vedoucí často do slepých uliček d/ když se prostě mohu SOUSTŘEDIT na používání zařízení k účelu, za kterým jsem ho koupil.
Jinými slovy – čím jsem starší, tím víc preferuji, aby výrobce zařízení neprodával pouze bednu, ale aby měl vybudovaný celý SYSTÉM. A rozumím tomu, že takový systém stojí lidi a čas a je založen na dlouhá leta budovaném know-how a že tohle všechno stojí moc peněz a že se to nemůže poskytovat zdarma. V zásadě ani těm, co mají zařízení koupené (a proto bych se ani nebránil nějakému ročnímu paušálu) a už vůbec ne těm, kteří to zařízení jen okopírují a prodávají za dumpingovou cenu, ti totiž kromě toho, že „ukradli“ know-how (byť je pod GNU) navíc kazí renomé původního výrobce. Klasickým příkladem je prusaklon, protože BFU nepochopí, proč by měl kupovat originál za dvojnásobnou cenu……
Prusa je dnes firma, není to parta nadšenců a firma si prostě musí svoje výsledky práce do jisté míry chránit. Dělají to všichni kolem – navigace v autech jsou na Linuxu, některá PLC mají FW na základě Linuxu, spotřební elektronika je na LInuxu – a ukažte mi, kolik z toho zůstalo GNU…….
Takže stanovte si rozhraní kam až GNU a kde už ne. A udržujte a rozvíjejte user friendly SYSTÉM pro své zákazníky, on je to, co Vás odliší od kopírovačů a zlodějů myšlenek
> Výroba takřka identických klonů pro komerční účely není povolena.
Proč? Tohle jde proti základní myšlence open source. Když chce někdo koupit levnější klon, proč ne?
> Výrobu a prodej dílů, které lze považovat za spotřební materiál (například termistory, heater block, ventilátory, tiskové pláty, apod) je povolena po ověření držitelem licence na základě předložených vzorků.
To samé, jde proti open source.
Ostatní body licence mi přijdou buď v pohodě, nebo jsou závislé na těchto dvou.
S tou novou licencí chcete dělat přesně to, co píšete, že dělat nechcete: Kdo mě zná delší dobu ví, že jsem se vždycky vymezoval proti firmám, které se postupem času odvrátily od open source komunity a svůj vývoj postupně uzavřely.
To je přesně to, co chcete s novou licencí dělat. Dokonce jste tam i napsali ono klíčové slovíčko „postupně“. S tou vaší licencí to bude „skoro open source“ a s každou další verzí to bude míň a míň open.
Tak ja si taky zakomentuju. Jo vim o cem se tu pise. Obavam se ale ze se jde o neco jineho. Ze jde o to ze zacina vznikat sluzba na kterou budou tiskarny napojeny. To ze elektronika nebude open je skoda. Bylo by ale hezky kdyzby jste z elektra zverejnili obcas nejaky draft protoze ruzne vychytavky v rizeni motoru pro mne napriklad jsou celkem inspirativni. Klidne se stanu registrovanym cumilem 🙂
Co se licence tyka, vpodstate jde jen o vymezeni toho co gpl uz nepokryva.
Myslím, že myšlienka Open Source je jedinečná a vzácna. Spoločnosť vynaloží veľa času, úsilia a financií a všetko to odovzdá „na taniery“ celému svetu. Je to určite „na nervy“, keď sa to zneužije alebo použije inak, ako to bolo zmýšlané. Takýto otvorený systém sa bohužiaľ bude dať stále ľahko zneužiť. Možno celosvetovo patentovať 2-3 veci pre komerčné účely by zbrzdilo/odradilo „neetických“ výrobcov.