3D výtisky se můžou vznést do vzduchu ve spoustě různých podob: třeba jako součásti RC modelů, dronů nebo dokonce skutečných letadel. Dnes se však budeme zabývat něčím úplně jiným.
Dušan Rak je biolog a jeden ze zakladatelů společnosti Anitra System, která se specializuje na různá technologická řešení sledování (telemetrie) zvířat. Jejich hlavní produkt jsou takzvané GPS loggery, které se používají pro sledování ptáků a savců. Tato zařízení dokážou poslat data skrz mobilní síť z jakéhokoliv místa na světě. S jejich pomocí lze mapovat i obrovské vzdálenosti, které během svých migračních sezón urazí různé druhy tažných ptáků.
Loggery existují v různých tvarech a velikostech, podle velikosti a způsobu života daného druhu. Některá zařízení jsou připevněna jako kroužek na nohu, jiná vypadají jako malé plastové „baťůžky“ připásané na ptačí záda. Většina loggerů využívá solární panely, i když ty, co jsou určené pro noční nebo skrytě žijící živočichy (jako jsou třeba sovy) mají místo toho jednorázovou baterii.
Dušan se svými kolegy ve spolupráci s různými záchrannými stanicemi neustále testuje a vyvíjí nové typy loggerů. Díky 3D tištěným prototypům lze všechny změny zapracovávat velmi snadno a rychle. 3D tisk se do jisté míry využívá i pro menší výrobní série, jinak už ale později převládá klasický vstřikolis, který nabízí přece jen lepší přesnost nebo vodotěsnost. Jde o vcelku typický postup při výrobě: 3D tisk zazáří ve fázi vývoje a počátků výroby, pak předá štafetu jiné výrobní metodě.
V Anitra System postupně zkoušeli všechny možné druhy filamentů, nakonec zakotvili u ASA. Dušan vysvětluje: „V porovnání s některými jinými pokročilejšími materiály, jako je třeba polykarbonát, se ASA snáze tiskne a také jednodušeji lepí – používáme klasický „džusík“ z plastu rozpuštěného v acetonu. ASA je pevná, snese tvrdší zacházení, je odolná proti počasí a slunečnímu záření. A co je v tomto uplatnění ze všeho nejdůležitější, je lehká.“
Narozdíl od loggerů, které Anitra System vyrábí třeba pro rysy nebo vysokou zvěř, u ptáků hraje opravdu každý gram roli. Ornitologická komunita se vesměs shoduje na tom, že limit, kdy sledovací zařízení ještě není pro živočicha přílišnou zátěží, je asi 3 % jeho váhy. U velkých ptáků tento limit není příliš svazující (například čáp by snadno unesl i daleko těžší logger), ovšem pro malé zpěvné ptáky tato technologie použitelná není. Hmotnost baterie a veškeré elektroniky se dá stlačit někam k 10 gramům, tím pádem nejmenší pták, který logger unese, je velký zhruba jako poštolka.
Kromě GPS sledovacího zařízení pouzdro obsahuje i další měřící nástroje, například teploměr, barometr nebo gyroskop. S pomocí kombinace těchto nástrojů lze získat celkem komplexní obrázek o životě daného jedince, jak je během dne aktivní a podobně. Anitra System poskytuje i související software.
Dlouhodobá analýza těchto dat umožňuje identifikovat „úzká hrdla“ migrace, tedy místa, kterými prolétá většina populace daného druhu, a odhalit na těchto místech případné zdroje nebezpečí. Není žádným tajemstvím, že v mnoha zemích přes které vedou migrační trasy se některé druhy tažných ptáků střílejí pro obživu nebo i pro zábavu. Informace získané z výzkumů by tedy měly mimo jiné posloužit k efektivnější ochraně těchto druhů.
Webové stránky: anitracking.com
Pokud vás zajímají ať už konkrétní projekty, na kterých se Anitra podílí, nebo obecné informace o migraci ptáků, nabízíme vám tyto odkazy:
Záchranná stanice živočichů Plzeň
Sokol stěhovavý v Praze (stejný druh jako se objevuje i v našem videu).
Interaktivní mapy migrace ptáků National Geographic.
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.