Dnes zveřejňujeme kompletní CAD soubory rámů tiskáren CORE One a CORE One L. Můžete si je stáhnout, načíst do svého CAD softwaru a použít je například k tvorbě modifikací či příslušenství, můžete si je také importovat do Fusionu nebo Blenderu při plánování své díly nebo se pustit do jakéhokoliv bláznivého hacku, který vás jen napadne.

Když se však podíváte na licenci, všimnete si jedné zásadní novinky – pro tyto soubory nepoužíváme obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons. Místo toho vydáváme soubory pod novou licencí OCL neboli Open Community License.

Co můžete s těmito soubory podle OCL dělat

✅ Stahovat, zkoumat a učit se z kompletních sestav STEP + Fusion

✅ Upravit je a vše v souladu s licencí OCL sdílet

✅ Používat upravené i neupravené návrhy ve vlastní dílně, tiskové farmě či výrobní lince

✅ Vyrábět náhradní díly, abyste své tiskárny udrželi v provozu (domácí i firemní využití)

❌ Prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích – pokud s námi nemáte samostatnou smlouvu

Nyní si pojďme říct něco o samotné licenci OCL, a proč s ní přicházíme.

CO JE OPEN COMMUNITY LICENSE (TL;DR)

Open Community License – OCL – je naše odpověď na mezery, které vznikají při využívání tradičních softwarových licencí na fyzické výrobky.

Je navržena tak, aby byla stručná, jednoduše pochopitelná (celá se vejde na jednu stránku) a přímo v dokumentaci zahrnuje také praktické příklady, aby bylo zřejmé, co smíte a co nikoliv.

Pro makery a hackery: Máte plnou svobodu používat, upravovat a sdílet odvozené verze tiskáren komunitě.

Pro firmy: Na základě dostupných zdrojů můžete stavět vlastní tiskárny nebo je modifikovat pro interní použití (například pro vlastní tiskovou farmu). Na rozdíl od vágních „nekomerčních“ licencí tak OCL výslovně umožňuje vydělávat pomocí uvolněných zdrojů peníze, jen nesmíte upravené tiskárny přímo prodávat.

Ochrana: OCL zaručuje autorovi právo na získání patentu, chrání proti data-miningu pomocí AI a kodifikuje právo na opravu.

V uplynulých letech jsme nemohli řadu zdrojů zveřejňovat, protože staré licence dostatečně nechránily naši práci. OCL je však způsob, jak začít přístup otevírat bez předstírání, že žádné potenciální problémy neexistují.

Důležité: OCL se vztahuje na duševní vlastnictví, nikoliv na fyzické produkty. Pokud si koupíte CORE One, je vaše. Můžete ji prodat, modifikovat a dělat, cokoliv chcete. OCL ošetřuje pouze CAD soubory, návrhy a zdrojový kód, který stahujete. Podmínky uvedené výše se vztahují na to, co z daného IP sami následně vytvoříte, nikoliv na hardware, který již vlastníte.

Open Community License – ochrana pro vaše výtvory

OCL jsme navrhli jako šablonu, kterou může používat kdokoliv – firmy, tvůrci nebo komunita.

Příliš často se totiž stává, že talentovaný člen komunity přijde se skvělou modifikací extruderu nebo hotendu, komerční společnost si toho všimne, začne ji masově vyrábět a následně také prodávat, aniž by však původnímu autorovi cokoliv zaplatila nebo jej vůbec zmínila.

Abychom zpřístupnili tuto formu ochrany všem, automaticky přidáváme Open Community License na Printables.

Můžete si ji také stáhnout v textové podobě a používat ji na jakékoliv jiné platformě. K licenci OCL je dostupná také samostatná organizace na GitHubu, takže na základě vaší zpětné vazby hodláme licenci upravovat i vylepšovat a možná kolem ní vznikne i samostatný spolek.

Co licence zaručuje a co nikoliv

Dokážeme si představit, co si mohou nyní někteří z vás myslet: „Nová licence nedokáže zastavit nekalé jednání v jurisdikci, která ignoruje zákony duševního vlastnictví nebo je nedokáže vymáhat.“

A máte pravdu.

Text na GitHubu nebo u modelu na Printables není neprostupné silové pole. Toho, kdo se rozhodl jednat ve zlém úmyslu a pravidla ignorovat, tak samozřejmě nezastaví. Realita je ovšem taková, že vás nemusí ochránit ani prokazatelnost předchozího stavu dané věci. Existuje mýtus, že pokud něco zveřejníte jako „Open Source“, automaticky tím blokujete patentové přihlášky, ale i když by tomu tak mělo být, v praxi se tak neděje. Prokazování stavu věci před podáním patentové přihlášky stojí tisíce dolarů a trvá měsíce, ne-li roky, což bohužel známe z první ruky.

Reálný příklad: kauza Lucky 13

Skutečně se nebavíme jen hypoteticky. Ostatně, napsali jsme celý článek o otevřenému přístupu k hardwaru v oblasti 3D tisku. A to včetně příkladu multiplexeru našeho MMU1 (z roku 2016!), který někdo coby dokonalou kopii patentoval.

A teď se něco podobného děje v souvislosti s jedním z nejpopulárnějších modelů na Printables.

Pravděpodobně znáte designéra vystupujícího pod přezdívkou Soozafone, je mimo jiné autorem tisknutelných postaviček Lucky 13 a Dummy 13. V komunitě je považován za legendu, v roce 2024 s přehledem vyhrál Printable Awards a všechno, co kdy vytvořil, zveřejnil na Printables pod licencí Creative Commons.

Problém spočívá v tom, že zahraniční entita vzala jeho design a zajistila si na něj v USA patent (D1055176).

Stalo se tak kvůli tomu, že patentový úřad během posuzování přihlášky nedohledal nic o předchozím stavu věci, a tak byl patent udělen. Nyní jeho nelegitimní držitel agresivně rozesílá výzvy o stažení modelů, případně se domáhá zaplacení licenčních poplatků přesahujících částku 10 000 dolarů ročně. A paradoxní je, že výzvu ke stažení modelu zaslal i původnímu autorovi na Printables. Soozafone tak v samém důsledku čelí právním výhrůžkám, a to jen proto, že sdílel s komunitou své vlastní výtvory.

Financujeme tedy právní bitvu, jejímž účelem je tyto patenty zrušit. Naši odborníci na patentové zákony z právního oddělení zaslali žádost Americkému patentovému úřadu o přezkoumání přihlášky a snažíme se dokázat, že Soozafone dané modely zveřejnil dlouho před tím, než byly patentovány.

Dokázala by licence OCL tomuto problému předejít? Krátká odpověď je: ne.

I kdyby Sioozafone uploadoval figurku Lucky 13 pod licencí OCL, úředník by ani tak nemusel detaily o původu či předchozím stavu dané věci najít. Jinak řečeno, licence by se zázračně neobjevila na úřednikově stole ve Virginii.

Dlouhá odpověď zní: mění to pravidla boje, který přijde poté. V první řadě to brání výmluvě, že si nekale jednající entita „nevšimla“ pravidel k udělení patentu, protože licence OCL jasně vymezuje práva původního autora. Zároveň pak může přijít závažnější postih za případné porušení smlouvy, protože stažením modelu každý souhlasí s podmínkami OCL. Pokud by si tedy někdo chtěl nechat nelegitimně patentovat cizí práci, dojde tím k porušení ujednání a původní autor dostává další nástroj, jak se bránit. Dokázat jej totiž bývá snazší, než prokazovat dřívější užití daného modelu.

Rádi v tomto sporu uživateli Soozafone pomáháme, není ale v našich silách, abychom tímto způsobem řešili každý jeden případ. Komunita potřebuje silnější ochranu a právě přechodem na licenci OCL vytváříme standardizované právní prostředí, které ji zaručuje.

„Řešení patentových trollů v souvislosti s Dummy 13 bylo neuvěřitelně bolestivé, ale doufám, že můj příběh neodradí další tvůrce od sdílení svých výtvorů. Naopak by měl připomínat, že jejich práce má skutečnou hodnotu. Nikdy by se neměli stydět chránit svou vlastní kreativní práci, protože tyto firmy se rozhodně nebudou stydět ji krást.

Poslední dobou cítím, že mi Dummy 13 už vlastně nepatří. Někdy je to dobré, když se zdá, že patří komunitě tiskařů a těm, kdo model remixují, protože ho posunuli mnohem dál, než bych byl kdy sám schopný. Ale někdy to vidím opravdu špatně, jako kdyby firmy aktivně škodily naší komunitě, když chamtivě uplatňují nespravedlivé nároky.

OCL tento problém nevyřeší přes noc. Často lidem říkám, že licence není žádné magické zaklínadlo. Ale OCL je dalším nástrojem, který pomůže s ochranou tvůrců a jde o další krok na cestě k budoucnosti, kde budeme moci sdílet vlastní práci podle vlastních pravidel a v komunitě, kterou budujeme společně.

Jsem nesmírně vděčný Josefovi a jeho týmu, a to nejen za podporu v mém vlastním právním souboji, ale také za to, že stojí za všemi tvůrci, kteří si zaslouží spravedlivé uznání a odměnu za svou práci.“

– Soozafone, autor Dummy 13

Na vše se hodí jiná licence

Standardní licence OSI, z nichž některé existují už přes 30 let, zůstávají zlatým standardem pro spolupráci. Pokračujeme tedy v jejich používání tam, kde to dává smysl.

Jako příklad může posloužit trh s chytrými cívkami filamentu, který byl chaotickou směsicí proprietárních, na výrobce vázaných tagů RFID. Protože to nikomu nepomáhalo, přišli jsme s OpenPrintTagem a vydali jej pod licencí MIT. Jinak řečeno, dělejte si s ním, cokoliv chcete. Přejeme si, aby OpenPrintTag využívali i naši konkurenti, protože univerzální standard je lepší pro uživatele.

Co se týče PrusaSliceru, ten zůstává bez ústupků open-source a je nadále vydávaný pod licencí GPL. Pohání celé odvětví 3D tisku, a na to jsme náležitě hrdí. Pod stejnou licencí pak vydáváme také firmware pro naše tiskárny. V obou případech jsme přepsali tak velkou část původních projektů, že by nebyl problém přepsat zbývající části a všechno uzavřít. To by ale bylo proti všemu, za čím stojíme.

Chyběla nám nicméně jednoduchá (dvakrát podtrženo) licence, která by byla plně otevřená pro nekomerční použití, ale současně umožňovala i interní komerční využití. V zásadě jsme si museli vybírat mezi zcela otevřenou copyleftovou licencí, která použití ve firmách zamezuje.

Kromě toho byla většina licencí zaměřená na zdrojový kód a jen obtížně použitelná pro grafická či technická data, natož pak pro samotný hardware. Na základě toho jsme byli nuceni kombinovat různé licence, které spolu jakžtakž dokázaly koexistovat u jednoho produktu, každá vždy pro jeho jinou část. OCL by ale měla tyto limity odstranit. Tedy, zachovat otevřenost, pokud možnost sjednotit vše pod jednu licenci, a přitom si ponechat možnost vyloučit subjekty, které nehrají fér.

Rád používám citát: „Šílenství je snaha dělat tu stejnou věc pořád dokola a neustále očekávat jiný výsledek.“ Komunita tvůrců uvízla v něčem podobném – sdílet otevřeně svou práci a zároveň sledovat, jak ji někdo zneužívá, nebo vše uzamknout, ale připravit se o to, co jí dává hodnotu. Zažili jsme to také, když jsme chtěli držet zpátky soubory, které jsme ale chtěli sdílet, jen jsme tak nemohli učinit kvůli zkostnatělým nástrojům. OCL je způsob, jak tenhle cyklus prolomit – pro nás i pro každého, kdo v něm také někdy uvízl.

Proč prostě nepoužít GPL, BSL, CC nebo patenty?

  1. Proč ne GPL? Licence GPL má v softwarové historii legendární postavení. Ale aplikovat 6 tisíc slov dlouhou definici této licence na hardware by způsobilo obrovský zmatek. Co je horší, nutí vás umožnit komerční využití licencované věci. Představte si tedy, že budete měsíce pracovat na nějakém mechanismu a následně ho budete sdílet s komunitou. Jenže v takové chvíli může přijít nějaká korporace, vaši práci vzít, začít ji vyrábět v masovém měřítku a splnit pravidla udělená licencí tím, že zveřejní chaotický a nezdokumentovaný ZIP na svém webu (pokud vůbec). Litera zákona se naplní, zatímco duch sdílení umírá.
  2. Proč ne BSL? Některé technologické firmy přechází na Business Source License, která sice dovoluje nahlédnout do původních souborů, ale často podmiňuje vaše právo skutečně je používat časovým omezením. My však chceme, abyste mohli hackovat, upravovat a sdílet vlastní remixy už dnes, a ne například až v roce 2029!
  3. Proč ne CC BY-NC? Uznáváme, že licence Creative Commons je nejblíže tomu, co bychom potřebovali. Nicméně tato licence byla navržena pro fotky, text nebo hudbu, ale ne pro funkční návrhy, výrobu a patenty. Nezmiňujeme pak ani to, jak dlouho byste ji pročítali. Co je ovšem nejdůležitější, licence Creative Commons výslovně vylučuje patentová práva, což znamená, že technicky vzato můžete mít autorská práva k souboru, ale přesto být žalováni za použití mechanismu, který je v něm popsán.

Naproti tomu licence OCL přímo uděluje právo autorovi na patent, čímž vytváří bezpečný přístav pro každého, kdo danou věc využívá legitimně. CC je ale v tomto ohledu právně velmi vágní a právníci mohou argumentovat, že pouhé použití licencovaného předmětu v obchodním kontextu porušuje „nekomerční“ podmínky. OCL ale vysloveně umožňuje interní komerční použití, jak bylo zmíněno v úvodu. Můžete tedy vydělávat peníze pomocí licencovaných návrhů a zdrojů, jen nesmíte vydělávat přímo jejich prodejem.

A pak je tu právo na opravu. V souladu s přísnými interpretacemi „nekomerčních“ licencí by i firma vyrábějící náhradní díl pro opravu vlastního stroje zajišťující další produkci mohla získat komerční výhodu. OCL však výslovně chrání vaše interní právo na ochranu, ať už jste nadšenec ve vlastní dílně nebo majitel firmy – máte právo bez omezení vyrábět náhradní díly, abyste udrželi své vlastní stroje v chodu, a to bez jakýchkoliv právních kliček a nejasností.

Abychom i my mohli pokračovat ve vývoji takových strojů a zveřejňovat zdroje pod licencí OCL, musíme chránit inženýrské procesy, které za nimi stojí. Aktivně tedy podáváme přihlášky jak na užitné patenty, které chrání naše technická řešení, tak na designové patenty, které pro změnu kryjí naše jedinečné estetické prvky.

Nezajímá nás podávání tzv. spam patentů. Zaměřujeme se skutečně jen na ochranu skutečného, novátorského inženýrství – malého i velkého – které posouvá celé odvětví vpřed. Například jsme si patentovali jedinečný chladicí systém pro naši tiskárnu HT90 – těžký chladicí ventilátor je umístěn mimo tiskovou hlavu, tedy přímo na rám, a vzduch je veden lehkou trubicí. Na konci je servomotorová klapka, která může okamžitě přesměrovat nebo uzavřít průtok vzduchu. V podstatě tak jde o mechanismus, který zajišťuje konstantní přetlak ve vzduchové soustavě (jako přístroje CPAP), ovšem s nulovou latencí. Můžete tedy využít rychlosti lehké tiskové hlavy s masivním chladicím výkonem, který se umí spustit nebo zastavit během milisekund.

Vyvinuli a patentovali jsme také univerzální systém SLA Equalizer. Používá kamerový senzor k mapování intenzity světla každého jednotlivého pixelu tiskového LCD, na základě čeho spouští iterativní kalibraci. Digitálně pak stmívá pixely, které jsou až příliš jasné a zvyšuje výkon u těch tmavých. Výsledkem je dokonale jednolité světelné pole přes celou tiskovou plochu bez „horkých“ míst a zeslabených rohů. Zaručuje to, že model vytištěný na kraji vytvrdne úplně stejně jako model vytištěný uprostřed.

Chráníme také naše menší, ale neméně důležitá vylepšení uživatelského zážitku, jako je například třífázový systém pro čištění trysky, který momentálně testujeme na naší tiskové farmě.

Budování aliance

Všechny tyto technologie chceme sdílet s podobně smýšlejícími společnostmi. Budujeme alianci, ve které si legitimní inovátoři mohou navzájem poskytovat licence a chránit se blokováním těch, kdo jen vydělávají na práci druhých, aniž by čímkoliv přispěli.

Rádi poskytneme licenci na naše patenty těm, kdo respektují pravidla hry. Když přispějete do ekosystému, určitě najdeme způsob, jak budeme moci spolupracovat.

OCL zahrnuje explicitní právo na udělení patentu, takže tvůrci si mohou dál modifikovat, hackovat a stavět podle libosti. Tyto patenty existují, aby zabránili průmyslovým kopiím, ne aby omezily vaší garážovou dílnu.

A to mě vrací zpět k vydání CAD souborů CORE One.

Najít způsob, jak zveřejnit citlivé informace týkající se CORE One/L pod licencí OCL je důkazem, že dokážeme ochránit naši vlastní práci, ale zároveň s vámi sdílet reálné zdrojové soubory, aniž bychom se střelili do vlastní nohy. Chceme tu být i za deset let – stále zveřejňovat soubory a stále podporovat komunitu.

Předčasný vánoční dárek – skočte na to!

Vím, že pro mnoho z vás nadcházející volno nebude jen o posedávání a příslovečném klidu. Blíží se ta část roku, kdy zřejmě najdete dostatek času na nějaký velký projekt, vylepšení vlastní dílny nebo navržení toho šíleného modu, nad kterým už dlouho přemýšlíte.

Tak tohle všechno berte jako předčasný vánoční dárek – jak soubory STEP, tak sestavy CORE One(+) a CORE One L z Fusionu. Vše je v tuto chvíli dostupné na Printables.

Stáhněte si soubory. Seznamte se s licencí. Dejte nám vědět, co si o tom myslíte. A pokud věříte v to, co budujeme, klidně použijte OCL i pro své vlastní výtvory.